Dlouho plánovanou výpravu na tzv. magnetický kopec, gravitační anomálii poblíž Moravské Třebové, máme úspěšně za sebou. Vybaveni profesionálním vědeckým vybavením, mezi kterým nemohla chybět například vodováha, gumová kačenka, multimetr či lakmusové papírky, jsme se ve čtvrtek 19.8 s vervou nám vlastní vydali tohle zajímavé místo důkladně prozkoumat.

První skupina vědců, která měla za cíl celou výpravu náležitě naplánovat, se sešla okolo jedné hodiny odpolední v hospodě na hlavním nádraží a na pátý pokus naťukala do GPS obdržené souřadnice – 49°45′8.462″N, 16°35′44.991″E. Cíl splněn. Zůstala nám ještě chvíle času do přesunu na stanovené startovní místo výpravy a tak jsme vklidu dopili iontový nápoj nehorázné ceny a po chvíli se vydali směr Globus. Zde jsme si ještě museli pořídit další vědeckou pomůcku, bez které by byla výprava předem určena k záhubě – Bráník dvoulitrový 6ks.

Zbývalo najít zbývajíci dva vědce (vědce a vědkyni, abychom byli genderově správní) a mohlo se vyrazit. Cesta k cíli utíkala a GPS mi oznámila, že jsme na místě. To jsem oznámil ostatním spoluvědcům, jelikož díky nefunkčnímu repráčku na mém MDA Liškovy odešly hlasivky a nebyl slyšet.

„Censored jedem z kopce“ , pronesl Malda. Baruna tedy zastavila svůj vůz, vyřadila a … couvali jsme do kopce. Zvláštní pocit. GPS nelhala, jsme tady. Po najití vhodného místa k zaparkování tedy mohlo začít bádání. První na řadě byla dvoulitrová (téměř prázdná) PET láhev od piva. Přesně podle očekávání se začala kutálet do kopce, nicméně se nám podařilo vypozorovat jeden zvláštní jev. V případě, kdy těsně kolem PET lahve projede opačným směrem osobní či nákladní auto, gravitační anomálie přestává platit a flaška se začne kutálet správným směrem… další na řadě byla vodováha. Meření proběhlo, nicméně jelikož jsme nebyli schopni se domluvit jestli bublinka dokazuje stoupání či klesání cesty, nebyl tento pokus zohledněn ve výsledku výzkumu.

Trochu zklamáním pro nás bylo zjištění, že anomálie nemá vliv na místní vegetaci co se PH měřeného pomocí lakmusových papírků týče. To další pokus provedený na místní floře již určité poznatky přinesl. Stromy na tomto místě mají neskutečně tvrdé dřevo, jelikož se mi nepodařilo ani jeden pomocí motorové pily značky Power saw – Wedia toys, No.8800 pokácet – a že jsem se snažil.

Další zajímavé výsledky přineslo měření napětí vozovky pomocí multimetru. Počáteční naměřená hodnota 1,7V konstantně stoupala až na konečných 17V, což je přesně desetinásobek a to nemůže být náhoda. Dobrá, možná to bylo způsobeno selháním lidského faktoru, jelikož jsme tou dobou byli již vyčerpáni usilovným bádáním (hlavně dna PET flašek ), ale kdo ví?

Zbývalo už jen změřit délku úseku magnetického kopce a zhodnotit získané informace. Úsek meří přesně 173 mých a Kalíškových kroků + 192 kroků vědkyně. Což dělá v přepočtu rovných 271,234 metrů.

A výsledek průzkumu? Můžou za to Ufouni… nebo Paroubek. Je to prostě stejná záhada jako např. kruhy v obilí, ke kterým kromě dvou vyjetých pruhů od traktoru nevedou žádné stopy.

Ještě musím zmínit, že celou akci s námi absolvoval i jeden čestný člen – plyšový oslík, který byl bohužel na konci výpravy unesen dvěma neznámými chuligány požadujícími výkupné. Podle posledních informací je stále držen a mučen na utajeném místě.

Fotografie budou přidány jakmile se ke mě dostanou… fotky přidány

Pro neznalé nakonec uvedu info z wiki o v nadpisu zmíněném Dänikenovi.

Erich Anton Paul von Däniken (14. dubna 1935 Zofingen, kanton Aargau, Švýcarsko) je kontroverzní švýcarský spisovatel a záhadolog, který je známý především svými knihami, v nichž píše o údajných zásazích mimozemšťanů do lidské historie.

Víte o nějaké jiné záhadě na území České Republiky? Neváhejte nás kontaktovat a náš profesionální vědecký tým se vydá vše prozkoumat.

Příbuzné články

• Magnetický kopec – foto (0)
• Záhada vyřešena (1)